Historie

1946 – SK Loučovice
1947 – SK Vltavan Loučovice
1948- ZK JIP Loučovice
1949, červen 1950 – Sokol Loučovice
leden 1950 – ZSJ Loučovice
1952 – Tatran Loučovice
1966 – Vltavan JIP Loučovice
2000 – FC Vltava
2015 - Vltavan Loučovice

           Vznik SK Loučovice: Fotbalový sportovní klub SK Loučovice vznikl koncem dubna 1946 a sdružoval hráče a příznivce kopané. Prvními funkcionáři byli Ing. Porošín a Karel Dušák.
           První hřiště bylo v místech dnešní pošty a za šatny sloužily dřevěné převlékárny plovárny u Vltavy. Hřiště nemělo minimální rozměry 90x45 m, a tak jej o prázdninách 1946 bylo nutno zvětšit, aby se na něm mohly hrát mistrovské zápasy.
           První přátelský zápas byl sehrán v Loučovicích 29. června 1946 s SK Rapid České Budějovice. Loučovice prohrály 2:5. První branku ze hry vstřelil Kroneisl a první penaltu v témže zápase Kolman. V první sestavě byli: Kalista, Lex, Huja, Hořejší, Racek, Srnec, Bicek, Houfek, Kadoun, Kroneisl a Kolman.
            První derby proti Vyššímu Brodu bylo sehráno na domácím hřišti 5. července 1946, kde Loučovice vyhrály 4:3. První utkání na cizím hřišti sehrály Loučovice 14. července1946 v Rožmberku proti místní vojenské osádce a vyhráli jsme 4:1. Prvním nerozhodným výsledkem bylo utkání s SK Hrdějovice 5:5 na domácím hřišti 3. srpna 1946. První utkání Jihočeského poháru se hrálo v Loučovicích 1. září 1946 a Loučovice byly vyřazeny SK Slavií České Budějovice po porážce 4:6.
             První mistrovský zápas byl sehrán 22. září 1946 a porazili jsme SK Rožmberk 8:0.
             První Valná hromada se konala 1. února 1947 a novým předsedou se stal František Povolný, místopředsedou Ing. Porošín, jednatelem Josef Němec, zapisovatel Karel Houfek, pokladníkem Tomáš Samec, matrikářem Vendelín Tůma, a rekvizitářem František Karika. Na téže Valné hromadě byl schválen nový název SK Vltavan Loučovice.
             První mistrovská soutěž se jmenovala Českokrumlovský okrsek a mimo Loučovic zde hrála mužstva SK Český Krumlov, SK Kaplice, SK Vyšší Brod, a SK Rožmberk. První ročník mistrovských soutěží skončil pro Vltavan velmi úspěšně. Vyhrál ročník 1946/1947 lepším poměrem branek před SK Český Krumlov. Na dalších místech skončily týmy Kaplice, Vyššího Brodu a Rožmberka.
              Po únoru 1948 se fotbal musel sloučit do Závodního klubu (ZK), a tak ZK JIP Loučovice byl již třetím názvem oddílu. Návštěvy diváků se tou dobou pohybovaly od 150 do 300, na mistrovské derby s Vyšším Brodem přišlo 500 diváků, rekord však byl při utkání s ZK JIP Větřní, které sledovalo 600 diváků! Rekordním vítězstvím v mistrovském zápase bylo 23:0, kdy 18. dubna 1948 Loučovice vyhrály nad Horním Dvořištěm a sám Kadoun v tomto zápase vstřelil devět branek.
             Již čtvrtým názvem, uváděným od počátku roku 1949 byl Sokol Loučovice. Způsobila to „Sjednocená tělovýchova“ v Československu. V Loučovicích v té době fungovala ještě družstva dorostu, druhého mužstva a starých pánů. O nich i o jejich utkáních v kronice chybí jakékoliv zmínky či zápisky.             
             Na počátku roku 1950 se objevuje v názvu oddílu zkratka ZSJ Loučovice, což znamenalo „závodní sokolská jednota“. Toto jméno však vydrželo pouze do června 1950, kdy se znovu ujímá nadpis Sokol Loučovice. Premiérová sezona ve vysněné a těžce vybojované 1. A třídě byla nad síly našich fotbalistů. Ukončili ji ziskem 14 bodů a čekal je sestup do okresního přeboru Kaplice.
              Stalo se již tradicí, že s novým rokem přichází i nový název oddílu. Bylo tomu tak i v roce 1952, kdy se objevuje název Tatran Loučovice.  Název Tatran dostaly uředně všechny oddíly, které měly „spojení“ s dřevařskými závody.
              Stále více se ukazovalo, že i po úpravách není hřiště u bývalé plovárny vhodné pro vyšší soutěže, začalo se tedy přemýšlet o vybudování nového. Ještě v roce 1953 byl prostor dnešního areálu podmáčená louka, kterou protékal potok. Předsedu Tatranu Františka Uhlíře napadlo, že by zde mohlo být fotbalové hřiště. Těžkým soupeřem mu byla pila, která tu chtěla mít sklad řeziva, ale tělovýchova ten prostor nakonec získala. Práce začaly v roce 1952, ale pokračovaly velmi pomalu. Bylo třeba svést potok do rour a celou plochu odvodnit systémem drenáží. Pomocí malodrážky se tam začal navážet popel a škvára. K vyrovnání terénu bylo místy třeba až metrové vrstvy škváry. Na jaře 1957 mělo hřiště již trávník, byly dokončeny zděné kabiny a další úpravy a nový ročník tak už mohl být zahájen na novém hřišti. Bylo vybudováno také zastřešené hlediště.
              Dvacet let oddílu se slavilo na výroční schůzi 20. ledna 1966 v Závodním klubu ROH (Porákova vila) a členové se tam jednohlasně shodli, že se vrátí k názvu Vltavan JIP Loučovice.
              V uvolněnější atmosféře před srpnem 1968 se Vltavan utkal v přátelských zápasech i s týmy ze zahraničí. Jednalo se především o družstva z Rakouska (Union Raab, Austria Linz, TSV Aurolzmünster, Skifabrik Ried), z bývalé NDR (SBG Südwest Leipzig, BSG Motor Leipzig, Haidennau) či z Jugoslávie (Sladkogorska).
               V letech 1965-1982 byl Vltavan soustavně účastníkem krajských soutěží, z toho celkem pět sezón strávil v 1. A třídě. V roce 1976 z toho bylo do té doby historicky nejlepší umístění v konečné tabulce na 4. místě 1. A. V této době se zde vystřídala plejáda hráčů, z nichž některé mají mnozí ještě v živé paměti. Zmiňme jména jako například Tatýrek, Matušinec, Fecko, Somolík, Hečko, Loukota, Dudla, Švejdík, Kroneisl, Sobotka a spousta dalších, kteří snad prominou, že ve výčtu nejsou. Po sestupu v roce 1983 se v Loučovicích v různě dlouhých intervalech hrál okresní přebor a 1. B s výjimkou sezóny 1985/1986 v 1. A třídě.
              Po postupu do 1. B třídy v roce 1993 přišlo další úspěšnější období v historii Vltavanu Loučovice. Družstvo mužů znovu na delší dobu zakotvilo ve vodách krajských prvních tříd. K některým již zmiňovaným hráčům přibyli mj. Bäuml, Hüttner, Fekete, Louda, Bajcar, Loukota ml., Čižmár, Jelínek či hráči z úspěšného mládežnického družstva žáků jako Somolík, Šeda, Koller nebo Maček.
              K 50. výročí založení klubu si Vltavan nadělil dárek v podobě rekonstrukce hrací plochy hlavního hřiště a dostavby škvárové tréninkové plochy. Oslavy byly o rok odloženy a v červenci 1997 se otvíralo i přes nepřízeň počasí nové zatravněné hlavní hřiště zbavené atletického oválu. Po dobu rekonstrukce muži nastupovali k domácím utkáním ve Frymburku, přípravka a žáci na Lipně.
              V roce  2000 se po jednáních a příkladu spolupráce mládežnických mužstev oddíly kopané Vltavan JIP Loučovice a  FC Lipno dohodly na sloučení pod společným názvem FC Vltava. Ke sloučení vedly oba kluby důvody jak finanční, tak zabezpečení kvality soutěží pro mládežnické týmy a na ně navazující práce u týmů dospělých.
             Pod novým názvem jsme se poprvé ukázali v 1.A třídě poprvé v roce 2002. V tomto roce došlo i k modernizaci celého sportovního areálu. Byly zrekonstruovány kabiny, oplocení, tribuna, hrací plocha, tenisový kurt, vybudována parkoviště, postaveny sloupy osvětlení či opravena fasáda kuželny.  V sezóně 2003/2004 dosáhl tým největšího úspěchu v podobě 2. místa v 1.A třídě. Pod toto umístění se podepsal trenér František Hájek, jenž vtisknul týmu způsob hry, s jakým bychom se neztratili ani ve vyšších soutěžích. Kádr v sezónách v A třídě se skládal z již zkušených bývalých žáků (Koller, Somolík, Šeda, Peltán P.), doplňený zkušenými hráči z okolí (bratři Krátcí, Čábela, Zayml, Ždiarský) a nadějnými mladíky z dorostu (Strapáč, Csavoj, Janků, Peltán J.). Reakce na úspěch na sebe nenechala dlouho čekat a naši hráči vyslyšeli volání klubů z vyšších soutěží či zpoza kopečků. Doplňování týmu bylo stále těžším úkolem, v roce 2006 z toho byl pád o patro níže, po dalším roce až do okresu. Následovala leta jako na houpačce, kdy se střídaly postupy a sestupy.
             Ve spojení FC Vltava se začaly objevovat stále větší trhliny, a po znovuzaložení FC Lipno vystupujeme od roku 2015 opět pod názvem Vltavan Loučovice. Po administrativním postupu z 2. místa OP hrajeme nyní stabilně 1. B třídu a věříme, že zde naše sportovní cíle nekončí...